|
|
Domov a rodina
Kantor, Táňa ; Suchánek, Radek (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je představení nové koncepce dětského domova, která hledá vztah mezi rodinným prostředím, specifickými potřebami dětí či také nutnými požadavky na architekturu, které jsou důležité při vnímání prostoru, ve kterém se děti nacházejí.
|
|
| |
|
|
Vliv rodinného prostředí na životní styl adolescentů
ZEZULOVÁ, Dominika
Diplomová práce s názvem Vliv rodinného prostřední na životný styl adolescentů se zaměřuje na to, v jaké míře a jakým způsobem se rodinné klima, koníčky, zaměstnání a způsob trávení volného času rodičů odrážejí na životným stylu a způsobu trávení volného času jejich dospívajících potomků ve věku od 15 do 19 let, tedy dětí, které navštěvují střední školu či učiliště. Práce definuje pojem adolescence a zaměřuje se také na změny a nástrahy, kterými si člověk v tomto věku prochází. Dále se zabývá pojmem rodina, jejími funkcemi, její podobou v tradičním slova smyslu a její podobou v současné době. Nejdůležitější částí práce je kapitola Vliv rodinného prostředí, kde jsou detailně rozebrány zásadní aspekty rodinného dění, které na dítě působí a tím formují jeho osobnost a životní styl. Empirická část práce si klade za cíl zodpovědět následující otázky: Jak rodinné klima ovlivňuje společně strávený čas dospívajícího dítěte s rodinou? Jaký vliv na životní styl dospívajícího dítěte mají zaměstnání a způsob trávení volného času jeho rodičů? Jak stravovací zvyklosti v rodině ovlivňují životní styl dospívajícího dítěte? K realizaci výzkumu bylo provedeno šest polostrukturovaných rozhovorů se studenty ve věku od 15 do 19 let.
|
|
|
Sociální aspekty hormonální antikoncepce v životě žen v reprodukčním věku
Grünbergová, Lenka ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na sociální aspekty ženské orální hormonální antikoncepce v životech dvou generací žen, tj. dcer a jejich matek. V teoretické části osvětluje zásadní koncepty, které při zkoumání antikoncepce obecně není možné z genderového hlediska opomenout. Upozorňuje dále na důležité historické mezníky, které s tzv. antikoncepční pilulkou souvisí. Prostor je věnován také analýze vývoje antikoncepčního chování české populace od 50. let 20. století. Empirická část zahrnuje kromě popisu metodologie také analýzu polostrukturovaných rozhovorů s deseti ženami - matkami, které se narodily v 60. letech 20. století a jejich dcerami narozenými kolem přelomu 80. a 90. let. Cílem analýzy provedených rozhovorů je zjistit, jak konkrétně se v životě oslovených žen projevuje obecně přijímaná teze o antikoncepci jakožto emancipačním mechanismu, který pomáhá ženám mít moc nad vlastním tělem a rozhodovat o vlastní reprodukci. Ptám se, z jakého důvodu, kdy a za jakých podmínek se mé komunikační partnerky rozhodly užívat antikoncepční pilulky a jakou roli v tomto rozhodnutí hrály vnější okolnosti. Dále také, jakým způsobem se užívání antikoncepčních pilulek projevilo v jejich vztahu k vlastnímu tělu a sebevědomí a jak ovlivnilo jejich partnerské vztahy a sexuální život obecně. To vše zkoumám s ohledem na...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Mentální reprezentace rodiče u dětí umístěných v ústavní výchově
Myšková, Lucie
MENTÁLNÍ REPREZENTACE RODIČE U DĚTÍ UMÍSTĚNÝCHV ÚSTAVNÍ VÝCHOVĚ Abstrakt disertační práce Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra psychologie Školitelka: PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D. Autorka: Mgr. Lucie Myšková Většina dětí v ústavní výchově má své rodiny, se kterými je v kontaktu, ale z různých důvodů tyto děti v rodinném prostředí vyrůstat nemohou. Z odborných prací víme, že se jedná zpravidla o rodiny, kde je atmosféra chladu, nezájem o děti, násilí. Praxe ale ukazuje, že děti v dětských domovech se o svých rodičích vyjadřují většinou s pozitivní konotací a i v literatuře nacházíme poznatky o tom, že děti, které s rodiči nežijí, si je idealizují. Do studie byly proto záměrně vybrány děti ve vývojovém období staršího školního věku, což je charakterizováno mimo jiné kritickým pohledem na dospělé. Práce vychází z výše uvedených ambivalencí a je zaměřena na mentální reprezentaci rodičů u dětí staršího školního věku umístěných v ústavní výchově.Téma je sledováno použitím několika metod (dotazník, kresba, rozhovor, určování polarit) a kvantitativně- kvalitativním zpracováním získaných dat, která jsou porovnávána s daty od skupiny dětí vyrůstajících v rodinném prostředí. Bylo shledáno, že představy rodiče u dětí staršího školního věku žijících v ústavní výchově se liší od představ stejně...
|
|
|
Středoškolští studenti a výběr vysoké školy v rodinách bez vysokoškolského vzdělání
Sabolová, Anna ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce s názvem Středoškolští studenti a výběr vysoké školy v rodinách bez vysokoškolského vzdělání pojedná o problematice volby vysoké školy z pohledu studenta a jeho rodiče. Cílem této práce je zmapovat, jaké faktory ovlivňují středoškolského studenta pokračovat ve studiu na vysoké škole a zjistit, co vede jejich rodiče k tomu, aby potomka podpořili v dalším studiu. Specificky se zaměřuji na rodiny, kde rodiče sami vysokoškolské vzdělání nemají. Teoretická část práce seznámí čtenáře se základními pojmy týkající se volby vysoké školy, volby povolání, školního a rodinného prostředním, které jedince ovlivňují. Dále se v teoretické části bakalářské práce zaměřuji na etapy psychického vývoje člověka, konkrétně období dospívání a vynořující se dospělosti. V empirické části představím kvalitativní výzkum. Ke sběru dat budou využity polostrukturované rozhovory a Data budou kvalitativně zpracována prostřednictvím otevřeného kódování (zakotvená teorie - grounded theory). Zkoumaný vzorek bude činit 6 respondentů: 3 studenty 3. ročníku všeobecného gymnázia a střední odborné školy a 3 jejich rodiče, kteří mají střední vzdělání zakončené maturitou. Bude sledováno, zda mají studenti zájem pokračovat ve studiu na vysoké škole a jakou podporu jim v tomto rozhodnutí nabízí rodiče. Dále budu zkoumat, zda...
|
host ::
RSS.